středa 15. června 2016

Takové normální ráno, aneb uděláme si pohodu, jo?


Dlouho jsem si o sobě myslela, že jsem poměrně organizačně zdatná. Zásadně jsem nechodila pozdě a většinu věcí se mi dařilo dokončovat v naplánovaném termínu. Měla jsem prostě pocit, že mám svůj život pod kontrolou a když se rozhodnu někam přijít v osm hodin, nejpozději za pět osm tam spolehlivě budu. Pak jsem porodila, zeměkoule zařadila dvojitou rychlost a já jsem se pokorně zařadila mezi chronické nestíhače. A přitom to vždycky vypadá tak nadějně a já znovu a znovu propadám klamnému pocitu, že bych se třeba někdy mohla vrátit do stavu, kdy bych se někam dostavila včas. Tak třeba dnes ráno:

6:30
  • Super! Dneska jsme se probudili fakt brzo. Uděláme si pohodové ráno, jo?
  • Můžu k vám do postele? … Néé, já nechci ležet na kraji, chci mezi vás!
  • Nekopej do mě!
  • Mami, drbej mě na zádech, jo?... Ne, tam ne, musíš vejš!
  • Říkám ti, abys do mě nekopal.
  • Ježiš, Kubo, ležíš mi na vlasech. Au, au, au!
  • Ty vůbec nedrbeš. Musíš rychlejc!
  • Hele, tak už asi budeme vstávat, ne?


6:45
  • Kubo, co si dáš ke snídani?
  • Lízátko.
  • To si teda rozhodně nedáš. Co křupinky s mlíkem?
  • Nóójóó, tak teda jóóó.
  • Mlíko došlo.
  • Tys nekoupila marmeládu?
  • Asi ne, jestli tam není. Tak si dej rohlík s máslem. A co si dáš ty, Kubo?
  • Já bych chtěl čokoládu.
  • Já ti dám jogurt, jo?
  • Máslo už taky není!
  • Tak si dej samotnej rohlík. Já jsem prostě nestihla nakoupit.
  • Jéé, mě to spadlo na pyžamo a kus toho je i na židli a malej kousek na prostírání. Můžu to volízat?

7:00
  • Kubo, jez!
  • Hele, mami, jak dělá trpaslík?
  • Netuším. Zeptej se tatínka.
  • Tati, jak dělá trpaslík?
  • Hmhmhmhm, teď snídám. Koukej taky jíst!
  • Mě ten jogurt moc nechutná. Já bych chtěl něco jinýho.
  • Ten jogurt teda dojíš! A dělej, rychle!

7.15
  • Kubo, okamžitě to dojez!
  • Hned, jenom si dojezdím ty závody.
  • Kdo mi kam dal ten papír, co jsem tu tuhle položil?
  • Na závody teď není čas. Co? Jakej papír? V životě jsem žádnej papír v ruce neměla.
  • Já to pyžamo asi vyhodím, ne? Když je teď stejně celý od jogurtu.
  • Bože můj, proč se musíš při každým jídle tak zřídit? Já tedy můžu uklízet celej den a pořád je to tady jako v chlívě!
  • Takže nikdo neví, kde ten papír je, jo? To je teda bezvadný.
  • Už máš vyčištěný zuby?

7:30
  • Tady máš tričko!
  • Tohle nechci. Tohle nemám rád. Vezmu si to červený.
  • Červený je špinavý. Ještě jsem ho nestihla vyprat. Vyber si jiný.
  • Tak to zelený.
  • Prosím tě, to zelený je ti už rok malý. To už jsme vyřadili.
  • Uááááá! A próóóč? Próóóč mi všechno berete?
  • Ale prosím tě, máš spoustu jiných hezkých triček. Co tady to s dinosaurem?
  • To nechci, to je trapný.
  • Vždyť sis ho nedávno vybral v obchodě sám!
  • Je trapný!
  • No tak tady to se Spidermanem.
  • Já teda nevím, já asi půjdu úplně bez trička. Mě stejně trička nebaví.
  • OK, takže to se Spidermanem.

7:45
  • Běž hned do koupelny a vyčisti si zuby!
  • Draci útočí!!
  • Já na tebe taky zaútočím, jestli si okamžitě nezačneš čistit ty zuby.
  • Už je mám vyčištěný!
  • Tak to teda ne. Musíš si je vyčistit pořádně. Vrať se tam a ještě to dodělej... Hele Lukáši, můžu mít tohle?
  • Hmm.
  • Hodí se to k sobě?
  • Hmm.
  • Nejsem v tom tlustá?
  • Hmm... eee... néé.
  • Kruci, tak se na mě alespoň podívej a nezírej pořád do toho časáku.
  • Ale dyť já se dívám, stíhám oboje.
  • Mami, mě na to tričko kecla pasta! Tak já teda půjdu jen v trenkách, jo?

8:00
  • Do pytle, dělejte, už musíme jet!
  • Já si s sebou vezmu autíčko. A kde mám boty?
  • Ježišmarjá, já jsem z nich zapomněla umejt to včerejší bláto. No nic, to se odrolí cestou.
  • Jak cestou? To zas skončí všechno v autě!
  • Nojo, já to potom někdy uklidím.
  • Tak ne. Tohle autíčko si nevezmu, vezmu si místo toho opičku.
  • Nechoď tam v těch botách! Podívej se, co z nich padá! Kdo to bude uklízet?!
  • To je zajímavý! V autě ti to nevadí a doma s tím tak naděláš!
  • Hele, opička ti skáče po hlavě. Můžu dostat na cestu čokoládu?
  • V žádným případě!
  • Fňuk, fňuk.
  • Dělejte! Poběžte! Máme zpoždění.
  • Jéé! My jsme si měli dneska do školky přinést kus provázku, fixy na látku a svíčku. Já jsem na to zapomněl!

8:15
  • Dělej, ty blbe, jeď! Čekáš, až ti na semaforu padne fialová, nebo co?!
  • Mami, proč těm cizím pánům nadáváš, když tě stejně nemůžou slyšet?
  • Právě proto! Hele, Kubíku, řekneš paní učitelce, že se omlouvám, že jsme zaspali, jo?